Inspirace

30. června 2011 v 20:11 | Martnka |  Jednorázovky
Zdravím,
tady je má historicky první jednorázovka. Napsala jsem ji dneska narychlo, tak tam bude určitě dost chyb a nesmyslů, kdyby náhodou něco bilo do očí, můžete mě upozornit v komentářích, na které se moc těším. Jsem vděčná za každý upřímný názor. Tato jednorázovka měla být původně hodně kraťoučká, ale nakonec mě chytla inspirace a nehodlala mě pustit, dokud všechno nenapíšu.
Přeji příjemné čtení a příjemné prázdniny.
Martnka

Název: Inspirace
Popis: Taková krátká blbůstka, která mě napadla, když jsem ráno otevřela kalendář a zjistila, že je dneska výzo. Ačkoli jsem si slíbila, že to nebude o Pobertech, tak se mi tak ti nezbedníci nacpali sami. Studenti v Bradavicích dostali za úkol vymyslet nějakou věc, kterou na sobě příští školní rok změní a jistým stůdentům, dělá problémy něco vymyslet. Inspirace však na sebe nenechá dlouho čekat.
Hlavní postavy: Sirius Black, James Potter, Remus Lupin, Petr Petigrew
Žánr: Komedie
Varování: Já bych neřekla, že je to nějak moc sprosté, ale asi by to neměli číst lidi, kteří neví, jak přišli na tento svět, mohlo by je to hodně překvapit
Věnování: Všem školou povinným, kterým dneska začaly ty dva vytoužené měsíce prázdnin.
Hezky se bavte a nedělejte žádnou neplechu, mohli byste taky dopadnout jako osoby v této jednorázovce.


Taky máte občas pocit, že se učitelé triumfují v tom, kdo z nich vymyslí větší ptákovinu? U nás v Bradavicích to tak vypadá. A pokud se opravdu koná nějaká taková stupidní soutěž, tak jejím vítězem se právě stala profesorka Kozatá , teda ve skutečnosti se jmenuje Waltersová, ale s Dvanácterákem jsme ji trochu přejmenovali…hádejte podle čeho. Ono vážně k tomu ty její…hmm…vnady přímo sváděly, teda ony svádějí i k něčemu jinému, ale na to bych si nedovolil ani pomyslet. No fakt ne! Sex s učitelkou je pro mě tabu, v tomhle se řídím heslem jednou začneš a nevíš kde skončíš, což by mohlo v překladu znamenat, že začnu s Kozatou a skončím s Prýtovou nebo Křiklanem nebo dokonce s Brumbálem…no fuj….dost, dost!
Ale teď k tomu, čím nás naše paní profesorka naštvala. Zkrátka zítra je poslední školní den a naší drahou Kozatou napadlo, že bychom jako mohli zhodnotit letošní školní rok a každý za sebe vymyslet, co na svém chování v příštím roce změníme. Kravina! A navíc nám to oznámila ještě před večeří, takže…takže mi ani to kuře nechutná. Pomalu jsem se zvedl a zamířil pryč z Velké síně. James a Remus mě okamžitě chtěli následovat, ale náš Červíček se odmítal vzdát své večeře. Dvanácterák to však zařídil. Popadl ho za límec a vytáhl ze židle. Péťa ještě v posledním pokusu se otočil a vrhl se na mnou nedojedenou kuřecí nohu, a tak, aby to Dvanácterák neviděl, jí začal jíst, či spíše hltat, abych byl přesnější. Bohužel náš otesánek vydal velice hlasitý mlaskavý zvuk.
" Může mi někdo vysvětlit," obrátil se na mě James, když ke mně konečně dorazil, "jak je možné, že tohle-," ukázal na Červa, " se proměňuje v krysu a ne prase?"
" Ticho," dloubl do něj Remus loktem a rozhlížel se kolem, jestli nás někdo neslyší.
" Třeba proto, že v Zapovězeném lese žádná prasata nežijou." James, Remus a já jsme na sebe překvapeně zírali. Petr Petigrew právě pronesl svou první inteligentní větu. Neměl by tento den být označován jako státní svátek? Nejdřív z nás se probral James:
" Já si zase myslel, že prasata nežijí v Bradavicích…no a pak jsem poznal tebe." Neudržel jsem se a vyprskl smíchy. To bylo trefný! Dokonce i Remusovi zacukaly koutky.
" Ale, Jamesi," koktal Červ, avšak já ho přerušil.
" Má pravdu, Červe, na ten papír bys Kozaté měl napsat Nebudu tak žrát a tím své okolí nebudu…"
" Siriusi…" skočil mi do řeči Remus, co zas má?
" Hej Srabusi, ty bys zase mohl napsat toto Umyju si vlasy," poradil Dvanácterák našemu umaštěnému zmijozelskému kamarádíčkovi, který právě kolem nás procházel,ale ten očividně o dobře míněnou radu nestál, jelikož začal na Jamese hulákat a poslal ho na jedno nepublikovatelné místo.
Vydali jsme se do nebelvírské věže. Ve společenské místnosti jsme se svalili do křesel. Pomalu jsme začali uvažovat nad tím, co bychom chtěli v příštím roce změnit. Nic mě nenapadlo, teda kromě své rodiny, kterou bych vyměnil z fleku a ještě tomu ubožákovi, který by mě jí zbavil, bych zaplatil vším zlatem z našeho trezoru u Gringottových…no co, stejnak ty prachy nejsou moje. Zrovna jsem se chystal natáhnout ruku pro dýňovou šťávu, když jsem zaslechl svoje jméno. Trochu jsem sebou trhl, jak jsem se lekl a otočil se za majitelem toho hlasu. Byla jím malá blondýnka, která právě něco se smíchem říkala své kamarádce, a ani se nenamáhala v poloprázdné společence ztišit hlas.
" Co kdybych napsala, že dostanu Siriuse Blacka do postele?" Obě se začaly smát.
" No proč ne, kotě!" zavolal jsem na ni, načež ona zrudla a vypadala, že snad zapomněla dýchat. A vedle mého křesla se něco střapatého skutálelo pod stůl a vydávalo to tlumené zvuky. Proč mám pocit, že to něco bylo můj kámoš James Potter?
" Tichošlápku, ty tam napiš, že se nebudeš chovat jako pedofil, ta holka může chodit tak do třetího ročníku," řehtalo se to střapaté pako, zatímco se zvedalo ze země. Pak si konečně sedl zpátky do svého křesla a vzal si skleničku džusu. A mě napadlo, že bych si z něj mohl vystřelit.
" Hele Evansová!" zavovlal jsem a James, přesně jak jsem očekával, se otočil, a obsah sklenice si vylil do klína. Můj zamilovaný kámoš si toho však nevšímal.
" Kde?" rozhlížel se kolem, svou vyvolenou však neviděl.
" Už odešla, ale kdybych věděl, že se z toho počůráš, tak bych jí zadržel," odpřísáhl jsem mu, ale stálo mě velké úsilí zachovat vážnou tvář. Nechápavě na mě zíral, a pak se podíval na svůj klín a samozřejmě mu to došlo. Naštěstí zareagoval líp, než jsem čekal. Uštědřil mi jen jeden pohlavek a sedl si zpátky do křesla. Z kapsy vylovil útržek pergamenu a s ďábelským úsměvem, který by se jeho Evansové rozhodně nelíbil, na něj v rychlosti něco naškrábal. A já se s vámi vsadím o všechny svoje trencle, že vím, co je na tom papíru napsané. Nakoukl jsem Dvanácterákovi přes rameno, a tak jsem si mohl přečíst dvě slova, dvě velice výstižná slova, které se Evansové stoprocentně nebudou líbit.
Sbalím Evansovou.
To zase bude křiku, to vám povím, ale dobrá zpráva je, že spodky si nechávám.
Opět jsem se pokusil napít dýňové šťávy, jenže vtom se ozval nechutný zvuk a šíleně to zasmrdělo. Okamžitě jsem se otočil na Červíčka, který se tvářil jako by nic, ale já nejsem slepej, hluchej, blbej a bohužel ani bez čichu, takže jsem tu ránu z jeho zadku cítil víc než dobře.
" Prase." Odtušil jsem a zacpával si nos. Zato Dvanácterák si pro jednou nechal své názory pro sebe a pádil pryč ze společenské místnosti a já si uvědomil, že by nebylo špatné ho napodobit.
Rozrazil jsem dveře od naší ložnice a tam uviděl stát Jamese jen v trenýrkách.
" Čekáš Evansku?"
" Máš ji snad v kapse?" odpověděl mi otázkou. Já jsem okamžitě otevřel kapsu a začal do ní hulákat:
" Lily, jsi tam? Vylez!"
" Pako." Ohodnotil mě můj nejlepší kámoš. To je vděk, co? Člověk se snaží udělat mu radost a on takhle… Zaslechl jsem, jak potichu kleje.
" Neviděl jsi moje kalhoty, Tichošlápku?"
" Na Remusově posteli," odpověděl jsem ledabyle a ukázal směrem k místu o kterém jsem mluvil.
" Díky a hůlku?" zeptal se ještě. Já jen protočil oči. On tak může Červovi vyčítat, že se promeňuje v nesprávné zvíře. Vždyť Dvanácterák by neměl být Dvanácterák, ale krtek!
" Tady," zahučel jsem a podával Jamesovi jeho hůlku, která se válela na podlaze.
" Díky," oddechl si a kouzlem si vyčistil flek z kalhot a znovu se začal do nich oblíkat, což jsem nepochopil, ale to je detail.
" Přede mnou se stydět nemusíš, nejsi můj typ," konstatoval jsem mu pobaveně.
" Fakt?" hrál překvapeného…kolikrát už jsem vám říkal, že je to pako? " A já tě nechtěl uvést do rozpaků," vysvětlil mi a začal se šklebit. Jestli okamžitě nepřestane, tak mu někdo něco udělá a mám takové tušení, že ten někdo budu já.
" Děkuji, že se staráš o moji pověst, ale já si spíš myslím, že se bojíš, abych nerozkecal, že ho máš… Au!" Ten idiot mi hodil na nohu Remusovu knihu, a když říkám Remusovu knihu, tak mám na mysli pořádnou bichli jasný?!
" Příště to bude hlava," varoval mě James a já se rozhodl ho dále neprovokovat. Koneckonců je to hráč famfrpálu a o těch je známo, že mají skvělý postřeh.
" Dobře…dobře," zvedl jsem ruce v obraném gestu. " Jen mi prosím tě vysvětli, proč sis ty kalhoty svlíkl a teď zase oblíkl?" James protočil oči a zatvářil se, jako bych byl mentálně zaostalý. Zrovna on se tak bude tvářit! Zrovna on…ehm… radši mlčím, co když ovládá nitrozpyt a já o tom nevím?
" Nejspíš asi proto, že jsem je měl kvůli někomu, mokré-"
" Evansová je mrcha," ujelo mi a Dvanácterák se zuřivým výrazem opět popadl tu knihu a já začal křičet.
" Dvanácteráku, neblbni, Remus ji má rád! Tu knihu." Dodal jsem rychle, když se James zatvářil nechápavě. " Tak cos to chtěl říct?" vybídl jsem ho.
" No protože, jsem měl kalhoty polité, tak jsem si je musel vyčistit."
" A to sis je nemohl vyčistit, když si je měl na sobě?" z mého tónu bylo patrné, že vím, jaká je to děsná otrava si kalhoty svlíknout a pak je za pár minut je zase oblíkat, no to víte, to ty zkušenosti z přístěnku… cheche.
" To by bolelo. Navíc bych tím mohl ohrozit společnou rodinu s Evansovou."
" Vy nemáte rodinu…" připomněl jsem mu, ale i tak jsem začal přemýšlet, jestli mi náhodou neunikla taková maličkost, jako třeba to, že můj nejlepší kamarád, ba co víc můj brácha, má ženu a děti.
" Ale budeme mít. A takové zranění na určitém místě, by mohlo naši budoucnost značně ohrozit.
" Tvoje budoucnost s Evansovou je ohrožena i tak." A než mě James stihl zabít, vtrhli do pokoje Remus A Petr.
" Moje kniha!" vykřikl Remus hlasitě, zdvihl knihu ze země a podezřívavě si nás měřil. A já pohodil hlavou směrem k Jamesovi a o krok ustoupil. No jo, jsem zrádce, jsem Black. Remus se zatvářil zuřivě a vrhl se na Dvanácteráka. Sakra. Dneska není úplněk, že ne?!
" Máš žízeň Reme," zeptal se James přitrouble (jak jinak) a vrazil Removi do rukou flašku ohnivé wisky, kterou si snad vytáhl z…však víte.
No a tak jsme vypili první láhev, druhou, třetí, pak jsem to přestal počítat…
Pamatuju si jen to, že se na mě vrhlo něco macatého a začalo mě to líbat, sice trochu neohrabaně a uslintaně, ale byl jsem tak opilý, že mi to bylo jedno. Hlavu jsem si nelámal ani s tím, že jsem nevěděl, jak se tu ta holka nebo možná holky dostaly. Důležitý byl důvod jejich návštěvy. Ďábelsky jsem se uculil vrhl se na svou společnici ve snaze ji ukázat, kdo je Sirius Black.
Ráno jsem se probudil úplně nahý na podlaze našeho pokoje, rád bych podotkl, že s pěknou bolestí nejen hlavy, ale i celého těla. Co se mnou ta divoška provedla? Otočil jsem se na osobu ležící vedle mě a zezelenal jsem. Jak jsem s někým tak tlustým mohl spát? To se nikdo nesmí dozvědět…
Zničehonic moje společnice ze včerejší noci hlasitě zachrápala. Moment! To chrápání znám! Jat hrůzou, jsem se zadíval do obličeje té holky a zjistil jsem, že to holka není, že to je…
" Červe?!" zakřičel jsem a okamžitě jsem se sbíral ze země, abych se schoval do své postele. Můj výkřik vzbudil nejen Červíčka, ale taky Remuse a Jamese, kteří spolu spali v objetí a samozřejmě byli nazí. Všichni na mě nechápavě zírali. Jako první se vzpamatoval James…to má asi z toho famfrpálu…
" Ty nejsi Evansová!" vyhrkl a vymotal se z Remova sevření. Chudák náš vlkodlak, ten pořád nic nechápal. A Péťa? Ten mě včera znásilnil, tak co je mi po něm!
Asi ještě půl hodiny jsme rozdýchávali tuhle pitomou situaci a přísahali jsme si, že to nikomu nepovíme, tudíž bych to neměl říkat ani vám, ale to je detail. Pak jsme se jako by se nic nestalo spolu vydali na snídani. V kapsách jsme měli schované lístky pro Kozatou a na všech čtyřech byla napsána dvě stejná slova:
Nebudu chlastat.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Verča Verča | E-mail | 30. června 2011 v 21:23 | Reagovat

:-D:-D:-D:-D:-D:-D:-D:-D:-D:-D:-D:-D
Zlatí, super!!!
Úžasný hlášky. Třeba: Jsem zrádce, jsem Black.:-D A ten konec. No... jindy bych řekla: škoda, že to bylo v ich formě a opilej Siri si nic nepamatoval, ale vzhledem k tomu s kým spal, radši ani nechci vědět, co všechno se tam dělo. Jo, chlast je svině.:-D:-D
P.S Jenom jsem nepochopila, proč by měl být James krtek.

2 Tonks Tonks | Web | 30. června 2011 v 23:25 | Reagovat

Pár sekúnd som si myslela, že to bol Remus. Čo by zas nebolo až také zlé (jeden z mála slashov, ktoré celkom zvládam), ale toto... Ako "Péťa si taky někdy musí užít." - radšej s koláčom, ako s mierne pedofilným Siriusom...
:D Nuž, beriem túto poviedku ako totálnu paródiu... Fajn na odreagovanie, ale ak by som o tom začala viac premýšľať, tak asi nezaspím.... :D
A inak, James prepísal to "zbaliť evansovú"? :D

3 Martnka Martnka | 30. června 2011 v 23:28 | Reagovat

Ale tak třeba to byl i Remus:D co my víme, co všechno se tam dělo :D

4 Hope Hope | Web | 1. července 2011 v 0:19 | Reagovat

mno, já jsem si říkala, že nemají chlastat =oD pak se dějou takové věci, která, když jsou popsány detailně, tak nečtu...ne prostě já a slash to k sobě vůbec nejde =o)

5 Martnka Martnka | 1. července 2011 v 8:29 | Reagovat

[4]: souhlasím, taky nejsem zastánce slashu, teda hlavně scény +18

6 Evanska Evanska | 1. července 2011 v 23:31 | Reagovat

Celá jednorázovka bola skvelá, smiala som sa ako úplný puk a veta "Čekáš Evansku?" ma dostala, ochromila, potešila! :D Taká ako stvorená na odreagovanie :) Ani ja slashy veľmi nemusím, ale tvoj humor vykompenzoval všetko a nebyť konca, slash to ani nie je :D Ten koniec no... nejdem sa tým zaoberať (lebo si to ešte predstavím a...) hoci ponaučenie z toho mali :D No a mužskej role si chytila skvele! :)

7 Peťa Peťa | Web | 4. července 2011 v 21:27 | Reagovat

Ejha :D Bohovské! ;)

8 Ginger Ginger | Web | 27. července 2011 v 17:51 | Reagovat

Ahoj.Docela se mi to líbilo,ale 3/4 podle mně neměly moc do sebe.Ta první část se mi zdá jako vystřižená z deníčku.Ale gratuluju ti k poslední části,to poslední se mi vážně líbilo,námět sice trochu nechutný,ale co už:-D
Poslední část by se taky dala využít do nějaké drabble,zkus něco takového napsat,myslím,že bys uspěla.A hlavně ze začátku bych povídku poslala beta-readerovi,ale to už je jen detail;-)
Budu ti držet palce při další tvorbě;-)
G.

9 Martnka Martnka | 2. srpna 2011 v 10:47 | Reagovat

[8]:Moc děkuji za názor i za komentář. Psala jsem to za jeden den, navíc dost na rychlo, tak chápu, že to není nic extra, navíc, když jsem si včera povídku znovu pročítala ve wordu, šla na mě hrůza z těch chyb. Ještě jednou ti moc děkuji, takových komentářů si cením nejvíce :)

10 ginger ginger | Web | 2. srpna 2011 v 11:26 | Reagovat

A já si zase cením těch autorů, kteří nejsou líní si po sobě své dílo zpětně přečíst, ikdyž se jim nechce. :)
Už se těším na tvoji další tvorbu. Jestli bys byla tak hodná, poslala bys mi potom příp. odkaz? Já projíždím hodně stránek s povídkama, takže bych lehko zapomněla.
Děkuju. :-*

11 Anias Anias | Web | 21. září 2011 v 10:25 | Reagovat

Tak celá jednorázevka byla dost k pobavení. opravdu jsme se slušně zasmála to se musí nechat :-D
Nejvíc jsme se pobavila u toho konce to nemělo fakt chybu. Jen občas mi to přišlo moc zdlouhavé,ale jinak luxus ;-)

12 Martnka Martnka | 19. října 2011 v 15:04 | Reagovat

Anias, moc děkuji, a máš pravdu, mě to taky přišlo příliš zdlouhavé, ale nic se nedá dělat :)

13 Hope Hope | Web | 28. února 2012 v 22:50 | Reagovat

kdé jsí?! =o(

14 Martnka Martnka | 2. dubna 2012 v 7:31 | Reagovat

schovaná :)

15 Lilly Lilly | Web | 2. června 2013 v 0:47 | Reagovat

tak hned začátek týhle bomby to rosekal .. :D :D kozatá... skončit s Brumbálem.. Olala, já se tu válim smíchy... :D potom se přidal ještě státní svátek a pak přišly ty boží hlášky jako nejseš můj typ,společnou rodinu s Evansovou... :D :D a pak ten šokující, ale nadmíru vtipnej závěr... boží povídka!!! Takových musíš napsat víc! :D

16 NeFeReT NeFeReT | Web | 27. srpna 2013 v 20:08 | Reagovat

geniálna poviedka najviac ma dostala tá veta, keď sa James pýtal prečo sa Peter premieňa na krysu a nie na prasa. Ale pri čítaní celej jednorázovky som sa musela prihlúplo usmievať :), a tá posledná veta ma dorazila :D

17 Martnka Martnka | 23. září 2013 v 15:33 | Reagovat

[15]:Lilly, děkuji za komentář, jsem ráda, že ses pobavila, protože to byl můj účel, když jsem tuto povídku psala. Jestli něčeho takového napíšu víc? No, budu se snažit.

[16]: NeFeReT, taky ti moc děkuji za komentář a jsem ráda, že i tobě se líbilo.
Jak tak koukám, největší úspěch měla věta poslední, tak asi budu psát jen poslední věty.

18 Martian Martian | Web | 22. ledna 2017 v 21:26 | Reagovat

Nebudu chlastat je povedený závěr. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama